Jaroslav Kuthan
Jaroslav Kuthan
Průšovo čtvrt století
Tak oni jsou spolu Průša s manželkou už pětadvacet let! To je krásné. Byl jsem přizván na oslavu a tak oslavujeme.
Jaroslav Kuthan
Z deníku otce
A tak ano, jistěže jsem zakřičel "Konečně!", když se mi narodil syn. Protože už jsem měl připravený seznam a byla by škoda, kdyby zůstal nevyužit z důvodu synova nenarození.
Jaroslav Kuthan
Opožděné štěstí
Přišel pozdě, ale přece. Spoustu let jsem potkával vrstevníky, kteří dávno odrodili, stejně jako jsem potkával lidi mnohem mladší než já, kteří měli potomky, mnohem starší než já.
Jaroslav Kuthan
Krize identity (povídka)
A přiletěl toho rána hlavní dispečer rozžhavený do běla a řval a řval. "Plechatý! Plechatý, ke mně! Kde je Plechatý?!!! Můžeš mi vysvětlit, proč ti dva auťáky zůstaly stát na dvoře?"
Jaroslav Kuthan
O jedněch a druhých
Opravdově a ze srdce mám rád lidi, kteří mají takzvaně otevřenou mysl a dovedou na předmět momentálního zájmu aplikovat potřebné souvislosti. Čím moudřejší člověk, tím širší záběr souvislostí.
Jaroslav Kuthan
Z Budějovic
Budějovice nebo jiné město, docela jistě žádný rozdíl. Když už jsou otevřené ty předhospodové zahrádky, tak tam chodí lidi na pívo a někdo to pívo roznáší, že jo. A na to jsem se právě v Budějicích strašně rád podíval.
Jaroslav Kuthan
Odpozorováno
Doba líhne příklady k nenásledování. Fotky z Brazílie, ráj svobody, slunce, moře, lidé se druží, tak nějak to chtěl ten dobrý člověk prezentovat.
Jaroslav Kuthan
Nejhodnější člověk (povídka)
Jsou to protichůdné proudy, na jedné straně přeju Průšovi, aby už konečně u nějaké ženské pochodil, strašně mu to přeju, na druhé straně bych mu nejradši dal po hubě, protože si za tu svou samotu může sám.
Jaroslav Kuthan
Moje zvířátka
Krásné ráno, usmívám se a ležím si v peřinách. Váša mi v kuchyni připravuje snídani do postele - půlku vajíčka, půlku topinky, půlku jablka, on sám je půl muže, teprve se mnou je celý, víte... Usmívám se vědoucně.
Jaroslav Kuthan
Čekám na Fanyna (monolog)
Kouřím a přemýšlím. Nemám ještě tolik šedivých vlasů, ani ty váčky pod očima nejsou tak hrozný. Můžu se ještě líbit Fanynovi.
Jaroslav Kuthan
O věcech minulých (povídka)
Mně bylo jasný, že to nebude bez následků, až Průšovi řeknu tu věc s Tomíkem, ale přeci jen jsem nebyl připravený na něco takového. To se ale musí vyprávět skoro od začátku.
Jaroslav Kuthan
Děti mluví sprostě
To chci říct, že ani v nejmenším nebráním dětem, které žijí pod mou střechou, aby své emoce vyzářily sprostým slovem. Byla by to neúcta k lidem, kteří tato slova vynalezli, aby nám pomohli zachovat vnitřní pokoj.
Jaroslav Kuthan
Vzorce v hlavě
Jeden člověk se před časem předvedl a inspiroval mne. Tenkrát jsem napsal tři odstavce o homosexuálech a on mi přesně popsal, proč jsem to udělal, čili jaké pohnutky mne k tomu vedly.
Jaroslav Kuthan
Proti homosexuálům...
Za ideál postoje vůči homosexuálním spoluobčanům považuji jistého člověka. Kdysi se po pracovní době stavil za svým kamarádem do práce, prostě pravidelný reset, jak oni říkají.
Jaroslav Kuthan
V uličkách OBI
Bude se dnes v tom OBI hodně nakupovat, takže si určitě vezmu ten velký vozík, co hodně unese. A to už Terezička zajásá, až se jí rouška zatřepe, protože se povozí.
Jaroslav Kuthan
První oběť v Česku
"Nechci! Já to nechci" řval Průša, protože mu to s tím virem přerostlo přes hlavu. Kolem krku měl čtyřikrát obtočené špekáčky. Z každé kapsy mu čouhala lahev myslivce. Nad hlavou mával svazkem bankovek.
Jaroslav Kuthan
Vykradl jsem banku
Ona celá ta moje šikmá plocha má počátek v nutnosti sehnat si vlastní byt v Praze. Nechybělo mi nadšení.
Jaroslav Kuthan
Principy zůstávají
Vybavila se mi scéna ze skvělého seriálu F. L. Věk. František je už dospělý a sečtělý obchodník, je zpět v Dobrušce, konkrétně v místní hospodě. U vedlejšího stolu sedí aktuár (J. Somr) s písařem (?) Laštovičkou (Z. Řehoř).
Jaroslav Kuthan
Hastrman (povídka)
Rybářů je, ach ouvej, těch je... Tak proč by zrovna tuten nemohl být také Rybář? To si jich navymýšlí všelijací spisovatelé, ale tenhle Rybář je pravý, jak by nebyl, když každý den chodí Ostruhovou dolů a hvízdá si.
Jaroslav Kuthan
Je nutno bojovat za svobodu a samostatnost!
Byl jsem tak pohotový, že jsem vyfotil ten neuvěřitelně drzý pokus diktovat občanům i v oblasti, která je ryze osobní. Představa orgánu je nejspíš taková, že občan se odebere na určité místo a je bezradný, tudíž očekává pokyny.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
