Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průša nesmí kouřit (povídka)

3. 06. 2017 8:06:06
Někdo tvrdí, že kdysi dávno udeřil do naší planety kus skály z vesmíru a dinosauři začali chřadnout. Chřadli a možná řvali vztekem na tu nespravedlnost a nakonec pošli.

Průša se ocitl v časech, kdy do naší planety, respektive naší České republiky, udeřil zákaz kouření. Nepošel, ale vztek měl, to zase ne, že ne. Hlavně v jeho milované hospodě.

"Jaroušku, pivíčko a rumíček!" zavolal tradičně na hostinského. Pak sáhl rukou do náprsní kapsy.

"Dáš tu pracku z tý kapsy!" zahřměl hostinského hlas. Průša sebou trhnul a hostinský hřměl dál: "Sedí tu někde nějakej fízl a já budu mít kvůli tobě průser!"

"Srabe," děl Průša a položil ruku vedle druhé na stůl. Prsty mu samovolně klepaly o desku. Byly nabité nervozitou.

"K pivíčku a rumíčku patří přeci cigaretka!" zvolal prosebně a ruka opět zajela pod bundu.

"Vůbec mi to tady nevytahuj nebo tě vypakuju!" zahrozil hostinský. Průša se podvolil. Teprve potom dostal pití. Lokl si piva a zvrhl do sebe sklenku s rumem. Sáhl po cigaretách.

"Tak ale už toho mám dost! Ty si nedáš pokoj?" vykřikl hostinský, teď už vážně rozzlobený.

"Mařenko, přines anti!" Servírka Mařenka už věděla, co je anti a přinesla hřebíky a kladívko.

"Teď už bude od tebe pokoj," pravil hostinský a přitloukl Průšovi ruce ke stolu. "Tady máš brčko a buď v klidu."

Průša nasál desítku a mozek mu opět poručil, aby vytáhl krabičku. Jenže ruce držely u stolu, jako přibité. Totiž ony byly skutečně přibité. Krabička byla tak blízko a přeci tak daleko. Průša se pokusil vytáhnout krabičku zuby. Nedosáhl. Vzal do úst brčko a zkusil jím jednu cigaretu přisát. Nedržela. Pouze mu do hlavy vnikl pach tabáku. Roztřásl se vzrušením, na čele mu vyrazil pot. Také dostal vztek.

"Že ti není hanba," zakřičel na hostinského, "je ti jedno, že nám berou svobodu!"

"Svobodu," odfrkl hostinský ironicky.

"Čemu se směješ, burane?" rozvzteklil se Průša. "Nám alespoň není jedno, když nás zbavujou svobody, našich práv, tobě je to fuk, ale počkej, ono na tebe taky dojde. Dneska zakážou kouření a zítra třeba zakážou mít děti, aha? My aspoň bojujeme za svobodu, i za tebe bojujeme ty burane!"

"Já vím Bohumile, já vím...," pravil hostinský posměšně. Znal stovky takových bojovníků. Celý den museli plnit povinnosti a potom přitáhli do hospody bojovat za svobodu.

"Tuhle jsem tě viděl, jak jsi tancoval kolem kašny a zpíval na celé náměstí. Byl jsi ožralý."

"A co?" zeptal se Průša podrážděně.

"Když se neožereš, nemůžeš tančit ani zpívat, Průšo. To jen tak, když už mluvíme o té svobodě."

"Běž do prdele," odpověděl Průša logicky, "já tady nemluvím o zpívání a tancování, já mluvím o tom, že nám oni berou svobodu!"

Průša ještě chvíli horoval za právo všech lidí na kouření a pak si opět vzpomněl na cigaretu. Zalomcoval stolem, až se půllitr zakymácel. "Hergot, já si musím zapálit, já si prostě musím zakouřit, já už to nevydržím! Jardo, platím!"

"Hned to bude, Mařenko, přines pajcr, pán bude platit," odvětil hostinský.

"Hned, jen co odpajcruju tady pána!" zavolala Mařenka, která zrovna vytahovala hřebíky z rukou nějakého štamgasta. Skoro všichni v hospodě měli ruce přibité ke stolu.

Brzy se dostalo i na Průšu, Mařenka zručně vypáčila stodvacítky, Průša hodil na stůl stovku, zakřičel: "To je dobrý!" a zpocený a roztřesený vyletěl ven si zapálit.

"Svoboda...," pronesl si pro sebe znovu hostinský a tentokrát to neznělo ani tak ironicky, jako spíš smutně.

Pak šel točit pivo a vybalovat krabice s hřebíky...

Autor: Jaroslav Kuthan | sobota 3.6.2017 8:06 | karma článku: 13.75 | přečteno: 362x

Další články blogera

Jaroslav Kuthan

Průša zvítězil (povídka)

A podíval jsem se na druhý chodník a tam šel Průša. Nic se za ty roky nezměnilo, pořád se mu při chůzi třese nakynuté břicho, nos se mu propadá mezi tučné tváře, nohy se tíhou rozestupují do X a jsou velmi tlusté a krátké.

19.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 209 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Návštěva (povídka)

Tento příběh musel nutně uchopit nejlepší ze spisovatelů, proto jsem nelitoval času a námahy. Téma tak obrovské, jako návštěva bytosti z vesmíru nesnese povrchní zpracování.

18.8.2017 v 9:30 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 183 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Potom (mini povídka)

Halík tenkrát řídil opilej a smetl Průšu z kola. Průša to přežil, ale už to nerozchodil, a to doslova. Nejdřív se z toho málem zbláznil a potom dostal křeslo s kolama. Halíka mezitím zavřeli na šest let. Nedávno ho pustili.

15.8.2017 v 9:00 | Karma článku: 14.04 | Přečteno: 364 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

O trampech (povídka)

Nic veselého to nebude, spíš hořké vystřízlivění z ideálů, které mnohým do hlavy nasadili trampové. Ale stačilo prožít nepříliš chtěnou příhodu, ve které se zalesklo několik významných poznávacích znaků a vše se zhroutilo.

14.8.2017 v 8:30 | Karma článku: 14.01 | Přečteno: 501 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Marek Ryšánek

Jak se zbavit posedlosti?

jsou v dnešní době lidé posedlí? Nevyznám se v posedlostech zlými duchy. Jedno však vím. Posedlostí závistí, nenávistí, strachem, lpěním úspěchem je mnoho.

21.8.2017 v 13:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 97 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (114)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Jak se zbavit odpudivé pijavice. Javorová Vyhlídka, 25. května 2014.

20.8.2017 v 6:58 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 187 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny VIII.

I chvíle plné smutku, bolesti a trápení mají v životě svoje místo. Bez nich bychom nepoznali ty šťastné.

19.8.2017 v 19:00 | Karma článku: 8.23 | Přečteno: 311 | Diskuse

Antonín Ševčík

Zemřel Moravan, básník JIŘÍ KUBĚNA

Ve věku 81 let zemřel moravský básník Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert. Narodil se 31. května 1936 ve Prostějově na Moravě a patřil k našim nejvýraznějším básníkům, sám přitom zdůrazňoval, že k moravským.

19.8.2017 v 14:25 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 179 | Diskuse

Dita Jarošová

Když se názvy ženily...

Srpnem dozrálo léto. Okurek bylo požehnaně, rajčat také plno, boj se slimáky neúprosný. Vilma byla na poště číslem 426, na to, že byly tropy, lidí docela dost.

19.8.2017 v 13:46 | Karma článku: 8.19 | Přečteno: 206 | Diskuse
Počet článků 118 Celková karma 13.65 Průměrná čtenost 562

Jsem jeden z mnoha.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.