Průša koupil psa (minipovídka)

Průša si prvně v životě koupil psa. Nějak ho to vzalo, to víte, první pejsek. Asi to s tou starostlivostí vzal až moc vážně. A já nějakou shodou okolností byl vždy u toho. Nejdřív jsem ho viděl tahat z auta přepravky, plné králíků

"Ty budeš chovat králíci? Nestačí ti pes?"

"Právě že ty králíci jsou pro psa. Je to šelma, tak ať si zaloví. Vždycky jednoho, pak za pár dnů dalšího...," odpověděl Průša.

To se zrovna moc nedělá, že by se psovi dával živý králík k zakousnutí. Tak nějak jsem to překousnul a za pár týdnů jsem viděl Průšu, jak domů stěhuje slípky.

"Taky pro psa?" zeptal jsem se žertem. Pitomý nápad, že ano...

"Taky, taky," řekl Průša s natěšeným obličejem.

Proboha, on bude psovi předhazovat živé slepice! Čeho je ten Průša schopný? Kvůli zvířeti! Byl jsem zaražený. Až třetí den mě to trochu přešlo. Jenže za nějaký čas si Průša s manželkou adoptovali roční dvojčata, Průša byl nadšený a říkal, že rostou jako z vody. A já mám od té doby hrozně divný pocit...