Náměstí čtrnáct čtyřicet
Pak z něho zlost vyprchala a Průša se začal smát na celé město. Lidé do dvaceti metrů od opilého zrychlili.
"Héj, jen mi dudáčku hréj...," zpíval Průša nahlas. Všichni kolem cítili nepřístojnost jeho chování. Bylo čtrnáct čtyřicet. V takovou dobu se nezpívá a už vůbec ne veřejně. Na všech bylo zřetelně vidět, že s Průšou a jeho zpěvem nesouhlasí. Tento čas je určený k návratu ze zaměstnání. Zpívat lze u táboráku nebo při konkrétních slavnostních událostech, nezávadná je například taková svatba. Na náměstí je taková činnost nepřípustná. Jenže Průša hodlal zajít ještě dál, pokud může opilý mozek něco hodlat.
Rozepnul si poklopec a začal močit na značku: Parkoviště s parkovacím kotoučem. Když bylo dost zalito, sáhl do kapsy a vytáhl lahev.
"Božkov! Jsem abstinent! Ale nezdá se mi to dost smysluplné," řval Průša na střízlivé občany a řičel smíchy. Pak vypil třetinu obsahu.
"Miluju karamel!" Průša se díval do nebe skrze hnědou tekutinu. Nedaleko přecházeli lidé silnici po přechodu pro chodce, tak jak se to má. Průša se postavil opodál a křičel: "Kudy tudy do nebe? Kudy tudy do nebe? Po zebře asi nééééé...!"
Pak jelo nákladní auto, Průša se plácnul do čela a vykřikl: "To je nápad!" a skočil pod kola. Několikrát ho to převalilo a byl mrtvý.
To je vlastně konec povídání, jen nemůžu přijít na to, kdy je vlastně člověk opravdu svobodný uvnitř sebe sama. Já jen nejistě odhadl, že kdybychom opravdu toužili po svobodě, prudce by stoupla spotřeba alkoholu...
Jaroslav Kuthan
Průšovo neštěstí
Ale jo, něco se stalo, to se pozná. Ukázal jsem na Vaněru véčko a k tomu jsem přidal povinné: "Dvě!" Jenže Průša, sedící naproti mně, řekl: "Já si dneska nedám."
Jaroslav Kuthan
Rodiče a děti, bití a nebití
Bít či nebít? A to je právě to, oč se mi hlava rozbíjí. Jak si věc vlastně stojí, když jde o vztah rodič - dítě a bití nebití? Třeba mi někdo rozsvítí.
Jaroslav Kuthan
Ráje
A Vyšší moc odstřihla poslední dílek z metru, který odměřoval dobu od vyhnání Adama a Evy. "Každému jeho ráj," pravila a odložila nůžky do božského šuplíku.
Jaroslav Kuthan
Značkování
Průšova žena kmitala od rána v kuchyni, ale Průšovi se to tak jako tak nezdálo. Měl dojem, že si až moc často dává pauzy.
Jaroslav Kuthan
Jsem hrdý
Promiňte mi, že užívám tak vzletných slov, ale skutečně se mi srdce dme pýchou, když spatřuji veškeré projevy osobní statečnosti mých spoluobčanů.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Pomstím Palestinu, psal ve Francii podezřelý z únosu a znásilnění Židovky
Policie ve Francii zadržela dvaatřicetiletého muže z pařížského předměstí Gennevilliers, který čelí...
Svědci mluvili až příliš, soud s Weinsteinem se zopakuje. Z vězení však nevyjde
Newyorský odvolací soud ve čtvrtek zrušil odsouzení někdejšího hollywoodského producenta Harveyho...