Průša vypravuje (povídka)
A jal se vysvětlovat. Což mě přimělo k zamyšlení nad slovem "jal se", neboť jsem si uvědomil, že to sloveso je invalida, protože nemá jiného času, než minulého. Ale to už měl Průša slovo.
"Tak posuď. Je to půl roku, co mě napadlo zajet ke strejčkovi do Kaplice. Chudák se sotva šoural, jakžtakž jsme si vyměnili pár slov a jel jsem domů. A za týden mi přišla zpráva, že je po smrti. Tak si povídám: To mě osvítil duch svatý, že jsem ho stihl ještě zaživa. Dobrá. Pak za měsíc si povídám, že bych se měl podívat za kamarádem Chalabou do Budějic. Chalabu jsem stihl doma, popovídali jsme, zavzpomínali, rozloučili se. A pak ho za čtnáct dnů vezli. Díky bohu, že jsem tu návštěvu neodložil na jaro. Chalabo, starý kamaráde, aspoň vzpomínka mi zůstala."
"A tvůj otec, Průšo?" zeptal jsem se. "Přeci měl nedávno pohřeb, neměl?" A rychle jsem dodal: "Jo, takže upřímnou soustrast. A jak to bylo s tvým otcem?"
Průša si znovu sáhl do oka. "Stejná věc, namouduši. Jak jsem tátu pět roků neviděl, do toho Vsetína jsem se za ním rozjel. Jen tak, zničehonic. Zapomeň na všechno, co bylo, povídám si. Tak jsme se po letech sešli. Žádná sláva to nebyla, ale odjel jsem domů s tím, že na léto za ním zase přijedu. A pozítří bylo po něm. Našli ho ležet na posteli. Takže já ti v poslední době nedělám nic jiného, než stíhám lidi na poslední chvíli. A uznej, že to se vymyká, to se sakramentsky vymyká."
"Ale běž, Průšo," povídám, protože já byl vždycky ten, kdo ho vracel oběma nohama na pevnou zem. A pokračuju: "Přeci se nebudeme bavit do noci o vymykání, když už jsi jel takovou dál..." Na chvíli nastalo ticho. Na chvíli.
"Ty, Průšo, proč ty jsi za mnou vlastně přijel až od Písku?"
Jaroslav Kuthan
Průšovo neštěstí
Ale jo, něco se stalo, to se pozná. Ukázal jsem na Vaněru véčko a k tomu jsem přidal povinné: "Dvě!" Jenže Průša, sedící naproti mně, řekl: "Já si dneska nedám."
Jaroslav Kuthan
Rodiče a děti, bití a nebití
Bít či nebít? A to je právě to, oč se mi hlava rozbíjí. Jak si věc vlastně stojí, když jde o vztah rodič - dítě a bití nebití? Třeba mi někdo rozsvítí.
Jaroslav Kuthan
Ráje
A Vyšší moc odstřihla poslední dílek z metru, který odměřoval dobu od vyhnání Adama a Evy. "Každému jeho ráj," pravila a odložila nůžky do božského šuplíku.
Jaroslav Kuthan
Značkování
Průšova žena kmitala od rána v kuchyni, ale Průšovi se to tak jako tak nezdálo. Měl dojem, že si až moc často dává pauzy.
Jaroslav Kuthan
Jsem hrdý
Promiňte mi, že užívám tak vzletných slov, ale skutečně se mi srdce dme pýchou, když spatřuji veškeré projevy osobní statečnosti mých spoluobčanů.
Jaroslav Kuthan
Manželské drama
Nebyl jsem u toho schválně, ani jsem schválně neposlouchal, taky ty moje dojmy nebyly vůbec úmyslné. Jenže Průša odpovídal své ženě na její hlasitá obvinění a nešlo utéct.
Jaroslav Kuthan
Čtení apokryfů
A byl pláč a nářek, a bylo velké soužení po Zemi, kdy matky si rvaly vlasy a otcové zamlkle hleděli do dálky, oči jejich se leskly, tváře zbrázděné zármutkem.
Jaroslav Kuthan
Nekonečno orgasmů
A to nepřeháním, mé orgasmy se blíží nekonečnu a já sama jsem teď ležatá osmička. Ležím a shora na mě buší zadnicí Tim nebo Mike, teď nevím...
Jaroslav Kuthan
Lovím na Tinderu
Nedaří se to. Nemůžu přijít na to proč, ale nedaří se to. Už ani nevím, kolikátým rokem lovím na Tinderu, je to moje noční můra, je ve mně zaháčkovaný, nepustí mne. Kdybych věděla, kde dělám chybu, kdybych...
Jaroslav Kuthan
Svatý Vintíř a šumavské buchty
Že prý svatý Vintíř, patron Šumavy, patří minulosti, kamsi do dob sklářů a vorařů, houby! Jako před staletími, i teď dbá o šumavské kopce, aby se v nich neděly nepravosti. Jeho metody jsou mnohdy drsné, ale vedené dobrým oumyslem.
Jaroslav Kuthan
Varování pro řidiče
Nuceně zde zastoupím dopravní zpravodajství a podávám varování před doslova apokalypsou v Českých Budějovicích, konkrétně z ulice Branišovská, přímo u jihočeské univerzity.
Jaroslav Kuthan
Úlomek z Průšova života
A řeknu vám, že největší energii spotřebuju na to, abych Průšovi uvěřil, že to s tím svým velikášstvím myslí vážně.
Jaroslav Kuthan
Vždyť o mně nic nevíte!
Ani mne tak nepobouřila zpráva v našem místním občasníku, že Průša na autobusáku osahával osmdesátiletou ženu, bývalou prostitutku, která se tím podle plátku dnes už neživí, jako dodatek, že prý z přihlížejících nikdo nezasáhl.
Jaroslav Kuthan
Jeden hotel na Šumavě (povídka)
Nedaleko Horské Kvildy je malý hotel a před ním už čtvrt století kouří jeho vedoucí Václav Bednář. Správně řečeno, on tam nekouří to čtvrt století bez přestávky, prokládá to prací.
Jaroslav Kuthan
Zápisky věrného
Dne dvacátého prvního května mi manželka sdělila, že tentokrát pojedu na chatu sám, protože tento víkend mají velký pracovní trénink, podařilo se sehnat tři špičkové lektory, kterým něco odpadlo a tak se to musí využít.
Jaroslav Kuthan
Pustili ho
Když jsem po delší době zase spatřil Průšu, řekl mi jako první toto: "Tak už mě pustili." "A sakra," řekl jsem mu na to, protože to byla vážná věc, hodně vážná.
Jaroslav Kuthan
Naše vrstvy
Malá úvaha, maximálně na dvě hodiny vašeho času. Jedna paní blogerová, kterou nebudu jmenovat, zveřejnila blog o poezii a musím říct, že tenhle tah se paní Ortové povedl.
Jaroslav Kuthan
Průšovo pozdní odpoledne
Těžko říct, jestli je Průša hypochondr, spíš to vypadá, že ano, ale říznutý radikálním přesvědčením, že doktory je potřeba hlídat a kritizovat. A pod vlivem takového radikalismu je Průšova společnost nudná až otravná.
Jaroslav Kuthan
Sonda do hlubin duše jedné ženské
Celé se to sběhlo u pokladny v Bauhau... (nedokončeno, abych nedělal reklamu). Já tam dotlačil vozík plný polystyrenu a čekal, až na mne přijde řada.
Jaroslav Kuthan
Rozhovor s Průšou
Na rovinu říkám, že by tenhle rozhovor s Průšou neproběhl, kdyby mu hned u baráku nepostavili dálnici. Ale tohle bylo tak zajímavý, že jsem za ním musel zajít a vyptat se.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |