Na úřadě (vymyšleno podle neskutečných událostí)
Špatně se jim dýchá, nemohou spát a v noci se přežírají. Jmenovala se Pindová.
Pindová se prodrala do funkce tajemnice proto, aby přežila. Potřebovala se přismraďovat lidem takzvaně podřízeným do životů, protože z nich čerpala živiny. A opravdu to bylo poznat, jen kvetla. Nádherně obarvené vlasy, kolem ústního otvoru vkusně nakreslená huba, kostýmek přesně podle maloměstského dress code, lodičky, ze kterých vytékaly tučné kotníčky. A hlavně úřední vitalita. Díky ní vydržela přismraďovat se den co den celou, přísně kamerami a čipy hlídanou pracovní dobu.
Na úřadě dlel tou dobou jeden tvor, takový malý, vyschlý skřet, podle úředních záznamů se údajně jednalo o ženu, ale těžko říct. Zastávalo to jakousi pozici v nějaké malé kanceláři a vydrželo to celé hodiny žvanit o druhých lidech. Když Pindová poprvé usedla v úřední křeslo, skřet začenichal a okamžitě poznal, že přišla vytoužená chvíle. Otřel si slinu v koutku a jal se vší silou neboli silou, kterou je schopna vyvinout průměrná veš, vtírat v Pindové přízeň. Přeskočím tuto etapu, jen konstatuji, že se to podařilo na výbornou. Tak na úřadě zavládl pár Pindová - skřet.
No a pak se tam nějak přimotal nový úřední šiml, takový mladý muž, plný energie; nastoupil věřiv, že život je snadný, když se všichni domluví. Tento optimismus mu Pindová, podněcovaná skřetem, dávala sežrat každou směnu, vždycky ťala z moci úřední a energicky odešla do své kanceláře. Mladý šiml vadl a do práce začal chodit se strachem.
Když mu ještě zbývalo trochu odvahy a jednoho dne za ním dorazil skřet a přikázal mu provést jakýsi úkol, šiml namítl, že skřet k takovým příkazům nemá pravomoc. Skřetovi se rozšířily zorničky zlostí, ovšem pokud by měl takovou vzpouru řešit sám, pravděpodobně by se připochcal. Odspěchal tedy k tajemnici a za čtvrt hodiny si Pindová volala šimla k sobě do kanceláře. Zde mu vyjmenovala veškerá pochybení za posledních čtyřicet osm měsíců a pronikavým hlasem vyjádřila nespokojenost. Ani slovem se nezmínila o své anální družce, čili nemohlo být řeči o tom, že se vše děje na něčí popud.
Tak to šlo dá a dál, měsíc za měsícem a šiml chátral. Není divu, když tělu chyběly živiny, které z něj nasávala Pindová a to, co pak blahobytně vypšoukala, dychtivě požral skřet.
A termíny! To byla zbraň nad jiné rachotící. Termíny, termíny... proč jste nedodržel termín? Za chvíli bude po termínu a vy nemáte skoro nic hotové! Blíží se termín, začal jste vůbec něco dělat? Běda vám, jestli to nebude v termínu! No tak tady budete tak dlouho, dokud to nedoděláte!
Tohle mělo rychlý spád. Ani to snad jinak dopadnout nemohlo. Tělo uvadlo a sesypalo se. Na to jsou zákony, vážení. Když má Pindová kdovíproč pravomoc určovat vám, jak se budete v práci cítit, musí se šiml poroučet do nemocnice. Tady to opravdu nedopadlo. Mysl byla příliš rozložená, ten člověk si všechno moc bral. Když nejste schopni ignorovat skřeta, který vlaje tajemnici z řitního otvoru, vyhlodá vám v mozku díru. Šiml prostě zkolaboval a příliš zelené mu v budoucnu nesvítilo. A co na to Pindová?
Jednoho dne přišla do nemocnice... tedy ne tajemnice, ale obsílka. V ní stálo:
Vzhledem k vaší dlouhodobé pracovní neschopnosti vás tímto žádáme o odevzdání klíčů od kanceláře, dále služebního telefonu a vstupního čipu. Toto vše jste dle směrnice č. 2587984x/c458.B povinen odevzdat nejpozději do pěti pracovních dnů před svou smrtí.
S úředním pozdravem a skřetem v zadnici
Pindová - - - TAJEMNICE
Já si teď plácnu úplně hrubý odhad, nezlobte se za to plácání: ve dvou ze tří úřadů mají nějakou takovou pindovou a skoro vždycky jí za prdelí vlaje nějaký skřet.
Jaroslav Kuthan
Průšovo neštěstí
Ale jo, něco se stalo, to se pozná. Ukázal jsem na Vaněru véčko a k tomu jsem přidal povinné: "Dvě!" Jenže Průša, sedící naproti mně, řekl: "Já si dneska nedám."
Jaroslav Kuthan
Rodiče a děti, bití a nebití
Bít či nebít? A to je právě to, oč se mi hlava rozbíjí. Jak si věc vlastně stojí, když jde o vztah rodič - dítě a bití nebití? Třeba mi někdo rozsvítí.
Jaroslav Kuthan
Ráje
A Vyšší moc odstřihla poslední dílek z metru, který odměřoval dobu od vyhnání Adama a Evy. "Každému jeho ráj," pravila a odložila nůžky do božského šuplíku.
Jaroslav Kuthan
Značkování
Průšova žena kmitala od rána v kuchyni, ale Průšovi se to tak jako tak nezdálo. Měl dojem, že si až moc často dává pauzy.
Jaroslav Kuthan
Jsem hrdý
Promiňte mi, že užívám tak vzletných slov, ale skutečně se mi srdce dme pýchou, když spatřuji veškeré projevy osobní statečnosti mých spoluobčanů.
Jaroslav Kuthan
Manželské drama
Nebyl jsem u toho schválně, ani jsem schválně neposlouchal, taky ty moje dojmy nebyly vůbec úmyslné. Jenže Průša odpovídal své ženě na její hlasitá obvinění a nešlo utéct.
Jaroslav Kuthan
Čtení apokryfů
A byl pláč a nářek, a bylo velké soužení po Zemi, kdy matky si rvaly vlasy a otcové zamlkle hleděli do dálky, oči jejich se leskly, tváře zbrázděné zármutkem.
Jaroslav Kuthan
Nekonečno orgasmů
A to nepřeháním, mé orgasmy se blíží nekonečnu a já sama jsem teď ležatá osmička. Ležím a shora na mě buší zadnicí Tim nebo Mike, teď nevím...
Jaroslav Kuthan
Lovím na Tinderu
Nedaří se to. Nemůžu přijít na to proč, ale nedaří se to. Už ani nevím, kolikátým rokem lovím na Tinderu, je to moje noční můra, je ve mně zaháčkovaný, nepustí mne. Kdybych věděla, kde dělám chybu, kdybych...
Jaroslav Kuthan
Svatý Vintíř a šumavské buchty
Že prý svatý Vintíř, patron Šumavy, patří minulosti, kamsi do dob sklářů a vorařů, houby! Jako před staletími, i teď dbá o šumavské kopce, aby se v nich neděly nepravosti. Jeho metody jsou mnohdy drsné, ale vedené dobrým oumyslem.
Jaroslav Kuthan
Varování pro řidiče
Nuceně zde zastoupím dopravní zpravodajství a podávám varování před doslova apokalypsou v Českých Budějovicích, konkrétně z ulice Branišovská, přímo u jihočeské univerzity.
Jaroslav Kuthan
Úlomek z Průšova života
A řeknu vám, že největší energii spotřebuju na to, abych Průšovi uvěřil, že to s tím svým velikášstvím myslí vážně.
Jaroslav Kuthan
Vždyť o mně nic nevíte!
Ani mne tak nepobouřila zpráva v našem místním občasníku, že Průša na autobusáku osahával osmdesátiletou ženu, bývalou prostitutku, která se tím podle plátku dnes už neživí, jako dodatek, že prý z přihlížejících nikdo nezasáhl.
Jaroslav Kuthan
Jeden hotel na Šumavě (povídka)
Nedaleko Horské Kvildy je malý hotel a před ním už čtvrt století kouří jeho vedoucí Václav Bednář. Správně řečeno, on tam nekouří to čtvrt století bez přestávky, prokládá to prací.
Jaroslav Kuthan
Zápisky věrného
Dne dvacátého prvního května mi manželka sdělila, že tentokrát pojedu na chatu sám, protože tento víkend mají velký pracovní trénink, podařilo se sehnat tři špičkové lektory, kterým něco odpadlo a tak se to musí využít.
Jaroslav Kuthan
Pustili ho
Když jsem po delší době zase spatřil Průšu, řekl mi jako první toto: "Tak už mě pustili." "A sakra," řekl jsem mu na to, protože to byla vážná věc, hodně vážná.
Jaroslav Kuthan
Naše vrstvy
Malá úvaha, maximálně na dvě hodiny vašeho času. Jedna paní blogerová, kterou nebudu jmenovat, zveřejnila blog o poezii a musím říct, že tenhle tah se paní Ortové povedl.
Jaroslav Kuthan
Průšovo pozdní odpoledne
Těžko říct, jestli je Průša hypochondr, spíš to vypadá, že ano, ale říznutý radikálním přesvědčením, že doktory je potřeba hlídat a kritizovat. A pod vlivem takového radikalismu je Průšova společnost nudná až otravná.
Jaroslav Kuthan
Sonda do hlubin duše jedné ženské
Celé se to sběhlo u pokladny v Bauhau... (nedokončeno, abych nedělal reklamu). Já tam dotlačil vozík plný polystyrenu a čekal, až na mne přijde řada.
Jaroslav Kuthan
Rozhovor s Průšou
Na rovinu říkám, že by tenhle rozhovor s Průšou neproběhl, kdyby mu hned u baráku nepostavili dálnici. Ale tohle bylo tak zajímavý, že jsem za ním musel zajít a vyptat se.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |