S Průšou už nikam nepojedu! (minipovídka)

Hned druhý den v kempu u Lužnice jsme s Průšou zašli přes les do vesnice a zasedli jsme na chvíli do hospody. Potom jsme se stejnou cestou vraceli k řece. Trochu se mi motala hlava, ale směr jsem udržel.

 Průša rovněž udržel směr, ale neudržel sám sebe v mezích slušnosti nebo snad přiměřené nevšímavosti k lidem okolo. Průša, když se napije, začne být až děsivě drzý.

Takto jsme přišli do kempu a hned na začátku seděla nějaká mánička u auta a kouřila. Průša hned na ní: "Dej mi šluka!" Styděl jsem se.

Pak tam někde u stolku seděl pantáta v trenýrkách, na chlebu kusy lančmítu a večeřel. Průša na něj: "Dej mi kousnout!" Jak já se za něj styděl!

Jdeme dál kempem, byl tam velký stan, rodinný, přes vchod pověšený igelit, a zrovna jak procházíme kolem, zafoukal vítr, igelit se odhrnul, tak koukáme, seděla tam matka a kojila mimino.
A Průša hned na ní... ne, já už s Průšou nikdy nikam nepojedu...!