Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na náhrobním kameni

23. 10. 2016 13:36:21
Můj dvoustý třicátý hřbitov a po dvousté třicáté velké nic! Hledal jsem a hledám, ale nic než tupé prázdno a absolutní rezignace, nic jiného na těch šutrech nečtu.

Plešatí, invalidní andělé a přiotrávené holubičky vroubí zlatá písmena bez chuti a zápachu, jak tisíckrát vyvařený sáček čaje.

Kde jinde potom hledat samou podstatu umírání, kde jinde pátrat po zvuku hrany, která zvoní, té hrany, jež je onou čarou, dělící život od smrti, břitvou, jež přetíná tepnu. Doufal jsem, že na náhrobních kamenech najdu pravdu. Našel jsem jen bezduchou odevzdanost... Zde odpočívá... zmučené srdce dotkouklo... věčným spánkem spí... ty vole, ty krávo, taková vykrádačka někoho, kdo vykradl kohosi, který vykradl kdovíkoho, hnus! Nulová upřímnost, nulová informace, nulový přínos pro návštěvníka hřbitova!

Ale našel jsem! Jako zjevení byl pro mne ten pomníček a na něm geniální vzkaz příštím generacím. Tesaný výkřik, krátký a nadpozemsky výstižný. To ani nebyl nápis, to byla vzpoura proti smrtelnosti, proti konečnosti lidského žití, protest člověka, který odmítá uvěřit ve smrt. Padl jsem na kolena a poklonil se před duchem, ze kterého vyšlo cosi tak absolutního a vševystihujícího, jako byla ta krátká věta na náhrobku. Ano, jedině člověk, kterému se otevírají brány nepoznaného, který zanechává pozemských věcí a hledí vstříc proměně, jež děsí a přeci je neodvratná, jedině takový může zanechat na věčnou paměť onen nápis: "To si snad děláte prdel...!"

Autor: Jaroslav Kuthan | neděle 23.10.2016 13:36 | karma článku: 13.13 | přečteno: 353x

Další články blogera

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Jak došel Nývlt štěstí

Přesně asi tak dvacet minut po vystoupení z vlaku sebou pan Nývlt škubnul a plácnul se dlaní do levé náprsní kapsy. Potom se plácnul do pravé náprsní kapsy.

31.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 416 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša koupil psa (minipovídka)

Průša si prvně v životě koupil psa. Nějak ho to vzalo, to víte, první pejsek. Asi to s tou starostlivostí vzal až moc vážně. A já nějakou shodou okolností byl vždy u toho. Nejdřív jsem ho viděl tahat z auta přepravky, plné králíků

24.8.2017 v 18:06 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 333 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša zvítězil (povídka)

A podíval jsem se na druhý chodník a tam šel Průša. Nic se za ty roky nezměnilo, pořád se mu při chůzi třese nakynuté břicho, nos se mu propadá mezi tučné tváře, nohy se tíhou rozestupují do X a jsou velmi tlusté a krátké.

19.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 293 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martin Jaroš

Na pozítří...

Kolegyně mi právě přeje "šťastnou urnu" ! ;) Nakonec, právě v čase voleb, proč si nedopřát trochu toho Švejkovského nadhledu?

20.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 149 | Diskuse

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 23.68 | Přečteno: 1504 | Diskuse

Dita Jarošová

Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

19.10.2017 v 21:37 | Karma článku: 6.63 | Přečteno: 103 | Diskuse

Ladislav Marek

Osud

''Dixit autem illi diabolus: Si Filius Dei es, dic lapidi huic ut panis fiat. Et respondit ad illum Jesus: Scriptum est: Quia non in solo pane vivit homo, sed in omni verbo Dei." (Lk 4; 3 - 4)

18.10.2017 v 9:55 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 152 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak sis... všiml, ale bylo už pozdě

Miluju rukavičky. Miluju rukavičky na jemné ručce ženy. Miluju doteky rukavičkou. Proč jen se mi líbí zrovna tohle? Jak s tím mám teď žít?

18.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 195 | Diskuse
Počet článků 121 Celková karma 13.06 Průměrná čtenost 563

Jsem jeden z mnoha.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.