Vážená poradno! Jmenuji se Magda a je mi dvacet osm let. Nedávno jsem se seznámila s mužem. Je o dva roky starší a líbí se mi.
Ráda bych se do něj zamilovala, ale bojím se. Něco mi na něm nehraje. Před týdnem jsem byla na návštěvě u něj doma a on jen tak mezi řečí přinesl školní fotografii. Ukázal mi ji a snažil se tvářit lhostejně. Na fotce byli seřazení studenti, jak už to při focení třídy bývá. Jedna věc však na ní byla zvláštní. Jeden obličej byl červeně zakroužkován a vedly k němu tři tlusté, červené šipky a nad hlavou byl obrovský, křiklavě žlutý vykřičník.
Poznala jsem v tom studentovi svého přítele, ale nic jsem neřekla. Přítel mi řekl velmi nenuceným hlasem: "Tady je nějaká fotka nějaké třídy. Jen mě tak napadla taková legrace. Schválně, který z těch kluků se ti zdá ze všech nejkrásnější, nejinteligentnější, a nejvíc sexy? Mně vlastně vůbec nezáleží, na koho ukážeš, je to opravdu jen legrace, můžeš vybrat koho chceš, fakt je mi to jedno, je to na tobě. Tak ukaž!" A přidržel mi fotku před očima, prsty zakrýval skoro všechny tváře, jen tu zakroužkovanou nechal odkrytou. Přitom si pohvizdoval a díval se kamsi jiným směrem. Nevěděla jsem, co říct, tak jsem mlčela. Najednou přestal hvízdat a zařval: "Tak sakra už konečně ukaž, vždyť je to jen legrace a mně na tom vůbec nezáleží!"
Milá poradno, nevím, jestli to něco neznamená a jestli dělám dobře, když s ním chodím. Už proto, že když jsem ukázala na nezakroužkovaného kluka o řadu výš, můj přítel praštil fotkou o zem a zaječel: "Ty krávo, ty jedna slepá krávo, to je Koudelka, taková nula, jsi slepá a blbá, jsi blbá a slepá, obojí postupně nebo dohromady, to měla být legrace a vůbec mi na tom nezáleží, ale tos nemohla vybrat toho nejhezčího, to jsi slepá nebo blbá nebo proč mi to děláš?"
Prosím, poraďte mi. Líbí se mi, ale opravdu mi na něm něco nehraje...
