Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na úřadě (vymyšleno podle neskutečných událostí)

27. 05. 2017 13:50:15
Vezměte si prostě bezvýznamně obecní úřad v bezvýznamném městě a máte příběh. Nastoupila tajemnice. Ne do auta, ne do výtahu, ale do funkce. Tu funkci potřebovala, jsou lidé, kterým bez funkce selhávají funkce.

Špatně se jim dýchá, nemohou spát a v noci se přežírají. Jmenovala se Pindová.

Pindová se prodrala do funkce tajemnice proto, aby přežila. Potřebovala se přismraďovat lidem takzvaně podřízeným do životů, protože z nich čerpala živiny. A opravdu to bylo poznat, jen kvetla. Nádherně obarvené vlasy, kolem ústního otvoru vkusně nakreslená huba, kostýmek přesně podle maloměstského dress code, lodičky, ze kterých vytékaly tučné kotníčky. A hlavně úřední vitalita. Díky ní vydržela přismraďovat se den co den celou, přísně kamerami a čipy hlídanou pracovní dobu.

Na úřadě dlel tou dobou jeden tvor, takový malý, vyschlý skřet, podle úředních záznamů se údajně jednalo o ženu, ale těžko říct. Zastávalo to jakousi pozici v nějaké malé kanceláři a vydrželo to celé hodiny žvanit o druhých lidech. Když Pindová poprvé usedla v úřední křeslo, skřet začenichal a okamžitě poznal, že přišla vytoužená chvíle. Otřel si slinu v koutku a jal se vší silou neboli silou, kterou je schopna vyvinout průměrná veš, vtírat v Pindové přízeň. Přeskočím tuto etapu, jen konstatuji, že se to podařilo na výbornou. Tak na úřadě zavládl pár Pindová - skřet.

No a pak se tam nějak přimotal nový úřední šiml, takový mladý muž, plný energie; nastoupil věřiv, že život je snadný, když se všichni domluví. Tento optimismus mu Pindová, podněcovaná skřetem, dávala sežrat každou směnu, vždycky ťala z moci úřední a energicky odešla do své kanceláře. Mladý šiml vadl a do práce začal chodit se strachem.

Když mu ještě zbývalo trochu odvahy a jednoho dne za ním dorazil skřet a přikázal mu provést jakýsi úkol, šiml namítl, že skřet k takovým příkazům nemá pravomoc. Skřetovi se rozšířily zorničky zlostí, ovšem pokud by měl takovou vzpouru řešit sám, pravděpodobně by se připochcal. Odspěchal tedy k tajemnici a za čtvrt hodiny si Pindová volala šimla k sobě do kanceláře. Zde mu vyjmenovala veškerá pochybení za posledních čtyřicet osm měsíců a pronikavým hlasem vyjádřila nespokojenost. Ani slovem se nezmínila o své anální družce, čili nemohlo být řeči o tom, že se vše děje na něčí popud.

Tak to šlo dá a dál, měsíc za měsícem a šiml chátral. Není divu, když tělu chyběly živiny, které z něj nasávala Pindová a to, co pak blahobytně vypšoukala, dychtivě požral skřet.

A termíny! To byla zbraň nad jiné rachotící. Termíny, termíny... proč jste nedodržel termín? Za chvíli bude po termínu a vy nemáte skoro nic hotové! Blíží se termín, začal jste vůbec něco dělat? Běda vám, jestli to nebude v termínu! No tak tady budete tak dlouho, dokud to nedoděláte!

Tohle mělo rychlý spád. Ani to snad jinak dopadnout nemohlo. Tělo uvadlo a sesypalo se. Na to jsou zákony, vážení. Když má Pindová kdovíproč pravomoc určovat vám, jak se budete v práci cítit, musí se šiml poroučet do nemocnice. Tady to opravdu nedopadlo. Mysl byla příliš rozložená, ten člověk si všechno moc bral. Když nejste schopni ignorovat skřeta, který vlaje tajemnici z řitního otvoru, vyhlodá vám v mozku díru. Šiml prostě zkolaboval a příliš zelené mu v budoucnu nesvítilo. A co na to Pindová?

Jednoho dne přišla do nemocnice... tedy ne tajemnice, ale obsílka. V ní stálo:

Vzhledem k vaší dlouhodobé pracovní neschopnosti vás tímto žádáme o odevzdání klíčů od kanceláře, dále služebního telefonu a vstupního čipu. Toto vše jste dle směrnice č. 2587984x/c458.B povinen odevzdat nejpozději do pěti pracovních dnů před svou smrtí.

S úředním pozdravem a skřetem v zadnici

Pindová - - - TAJEMNICE


Já si teď plácnu úplně hrubý odhad, nezlobte se za to plácání: ve dvou ze tří úřadů mají nějakou takovou pindovou a skoro vždycky jí za prdelí vlaje nějaký skřet.

Autor: Jaroslav Kuthan | sobota 27.5.2017 13:50 | karma článku: 34.31 | přečteno: 2079x

Další články blogera

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Jak došel Nývlt štěstí

Přesně asi tak dvacet minut po vystoupení z vlaku sebou pan Nývlt škubnul a plácnul se dlaní do levé náprsní kapsy. Potom se plácnul do pravé náprsní kapsy.

31.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 416 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša koupil psa (minipovídka)

Průša si prvně v životě koupil psa. Nějak ho to vzalo, to víte, první pejsek. Asi to s tou starostlivostí vzal až moc vážně. A já nějakou shodou okolností byl vždy u toho. Nejdřív jsem ho viděl tahat z auta přepravky, plné králíků

24.8.2017 v 18:06 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 333 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša zvítězil (povídka)

A podíval jsem se na druhý chodník a tam šel Průša. Nic se za ty roky nezměnilo, pořád se mu při chůzi třese nakynuté břicho, nos se mu propadá mezi tučné tváře, nohy se tíhou rozestupují do X a jsou velmi tlusté a krátké.

19.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 293 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martin Jaroš

Na pozítří...

Kolegyně mi právě přeje "šťastnou urnu" ! ;) Nakonec, právě v čase voleb, proč si nedopřát trochu toho Švejkovského nadhledu?

20.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 149 | Diskuse

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 1504 | Diskuse

Dita Jarošová

Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

19.10.2017 v 21:37 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 103 | Diskuse

Ladislav Marek

Osud

''Dixit autem illi diabolus: Si Filius Dei es, dic lapidi huic ut panis fiat. Et respondit ad illum Jesus: Scriptum est: Quia non in solo pane vivit homo, sed in omni verbo Dei." (Lk 4; 3 - 4)

18.10.2017 v 9:55 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 152 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak sis... všiml, ale bylo už pozdě

Miluju rukavičky. Miluju rukavičky na jemné ručce ženy. Miluju doteky rukavičkou. Proč jen se mi líbí zrovna tohle? Jak s tím mám teď žít?

18.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 195 | Diskuse
Počet článků 121 Celková karma 13.06 Průměrná čtenost 563

Jsem jeden z mnoha.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.