Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průša nesmí kouřit (povídka)

3. 06. 2017 8:06:06
Někdo tvrdí, že kdysi dávno udeřil do naší planety kus skály z vesmíru a dinosauři začali chřadnout. Chřadli a možná řvali vztekem na tu nespravedlnost a nakonec pošli.

Průša se ocitl v časech, kdy do naší planety, respektive naší České republiky, udeřil zákaz kouření. Nepošel, ale vztek měl, to zase ne, že ne. Hlavně v jeho milované hospodě.

"Jaroušku, pivíčko a rumíček!" zavolal tradičně na hostinského. Pak sáhl rukou do náprsní kapsy.

"Dáš tu pracku z tý kapsy!" zahřměl hostinského hlas. Průša sebou trhnul a hostinský hřměl dál: "Sedí tu někde nějakej fízl a já budu mít kvůli tobě průser!"

"Srabe," děl Průša a položil ruku vedle druhé na stůl. Prsty mu samovolně klepaly o desku. Byly nabité nervozitou.

"K pivíčku a rumíčku patří přeci cigaretka!" zvolal prosebně a ruka opět zajela pod bundu.

"Vůbec mi to tady nevytahuj nebo tě vypakuju!" zahrozil hostinský. Průša se podvolil. Teprve potom dostal pití. Lokl si piva a zvrhl do sebe sklenku s rumem. Sáhl po cigaretách.

"Tak ale už toho mám dost! Ty si nedáš pokoj?" vykřikl hostinský, teď už vážně rozzlobený.

"Mařenko, přines anti!" Servírka Mařenka už věděla, co je anti a přinesla hřebíky a kladívko.

"Teď už bude od tebe pokoj," pravil hostinský a přitloukl Průšovi ruce ke stolu. "Tady máš brčko a buď v klidu."

Průša nasál desítku a mozek mu opět poručil, aby vytáhl krabičku. Jenže ruce držely u stolu, jako přibité. Totiž ony byly skutečně přibité. Krabička byla tak blízko a přeci tak daleko. Průša se pokusil vytáhnout krabičku zuby. Nedosáhl. Vzal do úst brčko a zkusil jím jednu cigaretu přisát. Nedržela. Pouze mu do hlavy vnikl pach tabáku. Roztřásl se vzrušením, na čele mu vyrazil pot. Také dostal vztek.

"Že ti není hanba," zakřičel na hostinského, "je ti jedno, že nám berou svobodu!"

"Svobodu," odfrkl hostinský ironicky.

"Čemu se směješ, burane?" rozvzteklil se Průša. "Nám alespoň není jedno, když nás zbavujou svobody, našich práv, tobě je to fuk, ale počkej, ono na tebe taky dojde. Dneska zakážou kouření a zítra třeba zakážou mít děti, aha? My aspoň bojujeme za svobodu, i za tebe bojujeme ty burane!"

"Já vím Bohumile, já vím...," pravil hostinský posměšně. Znal stovky takových bojovníků. Celý den museli plnit povinnosti a potom přitáhli do hospody bojovat za svobodu.

"Tuhle jsem tě viděl, jak jsi tancoval kolem kašny a zpíval na celé náměstí. Byl jsi ožralý."

"A co?" zeptal se Průša podrážděně.

"Když se neožereš, nemůžeš tančit ani zpívat, Průšo. To jen tak, když už mluvíme o té svobodě."

"Běž do prdele," odpověděl Průša logicky, "já tady nemluvím o zpívání a tancování, já mluvím o tom, že nám oni berou svobodu!"

Průša ještě chvíli horoval za právo všech lidí na kouření a pak si opět vzpomněl na cigaretu. Zalomcoval stolem, až se půllitr zakymácel. "Hergot, já si musím zapálit, já si prostě musím zakouřit, já už to nevydržím! Jardo, platím!"

"Hned to bude, Mařenko, přines pajcr, pán bude platit," odvětil hostinský.

"Hned, jen co odpajcruju tady pána!" zavolala Mařenka, která zrovna vytahovala hřebíky z rukou nějakého štamgasta. Skoro všichni v hospodě měli ruce přibité ke stolu.

Brzy se dostalo i na Průšu, Mařenka zručně vypáčila stodvacítky, Průša hodil na stůl stovku, zakřičel: "To je dobrý!" a zpocený a roztřesený vyletěl ven si zapálit.

"Svoboda...," pronesl si pro sebe znovu hostinský a tentokrát to neznělo ani tak ironicky, jako spíš smutně.

Pak šel točit pivo a vybalovat krabice s hřebíky...

Autor: Jaroslav Kuthan | sobota 3.6.2017 8:06 | karma článku: 14.33 | přečteno: 373x

Další články blogera

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 430 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Jak došel Nývlt štěstí

Přesně asi tak dvacet minut po vystoupení z vlaku sebou pan Nývlt škubnul a plácnul se dlaní do levé náprsní kapsy. Potom se plácnul do pravé náprsní kapsy.

31.8.2017 v 13:30 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 416 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša koupil psa (minipovídka)

Průša si prvně v životě koupil psa. Nějak ho to vzalo, to víte, první pejsek. Asi to s tou starostlivostí vzal až moc vážně. A já nějakou shodou okolností byl vždy u toho. Nejdřív jsem ho viděl tahat z auta přepravky, plné králíků

24.8.2017 v 18:06 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 333 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průša zvítězil (povídka)

A podíval jsem se na druhý chodník a tam šel Průša. Nic se za ty roky nezměnilo, pořád se mu při chůzi třese nakynuté břicho, nos se mu propadá mezi tučné tváře, nohy se tíhou rozestupují do X a jsou velmi tlusté a krátké.

19.8.2017 v 8:45 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 293 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Martin Jaroš

Na pozítří...

Kolegyně mi právě přeje "šťastnou urnu" ! ;) Nakonec, právě v čase voleb, proč si nedopřát trochu toho Švejkovského nadhledu?

20.10.2017 v 14:07 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 149 | Diskuse

Daniel Tomáš

Těžká křivda

Tak jsem si minulý týden zašel na pivko s kamarádem Jardou, se kterým jsem dlouhých devět let navštěvoval základní školu a později i jeden semestr vysoké školy, než mi bylo doporučeno, abych se akademické půdě obloukem vyhýbal...

20.10.2017 v 8:43 | Karma článku: 23.67 | Přečteno: 1504 | Diskuse

Dita Jarošová

Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

19.10.2017 v 21:37 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 103 | Diskuse

Ladislav Marek

Osud

''Dixit autem illi diabolus: Si Filius Dei es, dic lapidi huic ut panis fiat. Et respondit ad illum Jesus: Scriptum est: Quia non in solo pane vivit homo, sed in omni verbo Dei." (Lk 4; 3 - 4)

18.10.2017 v 9:55 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 152 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak sis... všiml, ale bylo už pozdě

Miluju rukavičky. Miluju rukavičky na jemné ručce ženy. Miluju doteky rukavičkou. Proč jen se mi líbí zrovna tohle? Jak s tím mám teď žít?

18.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 195 | Diskuse
Počet článků 121 Celková karma 13.06 Průměrná čtenost 563

Jsem jeden z mnoha.

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.