Úmrtí

10. 03. 2019 8:15:30
Umřela Aťka Janoušková, milá paní s hlasem jako stvořeným pro Máju a další animáčky. Posmutněle jsem si pročítal diskusi pod zprávou, až jsem došel na místo, kde se pár diskutérů začalo hádat, jak se správně skloňuje jméno Mája.

Nejdřív jsem zavrtěl hlavou: "Hoši hoši, copak se to hodí?" Ale potom mi z toho začalo být veselo. Vždyť to je přesně ukázka života, který dokud pulsuje, tak se bude zaobírat malichernostmi, sobeckými hovadinami, bude ublíženě žalovat a škodolibě se mstít, domáhat se své pofidérní spravedlnosti a upírat ji druhým a to vše, z pohledu vycepovaných občanů, kteří vědí, co se má a co není slušné, při těch nejnemožnějších příležitostech a na těch nejnevhodnějších místech.

A tak to chodí, člověk umře úplně samozřejmě, nic jiného nenapadne ani jeho ani Smrtku a uvolněné místo se hned zaplní... třeba gramatikou...

Autor: Jaroslav Kuthan | neděle 10.3.2019 8:15 | karma článku: 19.70 | přečteno: 627x

Další články blogera

Jaroslav Kuthan

Průšova zlost (minipovídka)

Průša byl s prominutím tak nasraný, jak jsem ho ještě dlouho neviděl. Když někdo vyrábí rakve, měl by podle mne mít větší nadhled než běžný smrtelník. A Průša se výrobou rakví živí.

10.8.2019 v 8:36 | Karma článku: 6.80 | Přečteno: 118 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Mám jasno (básnička )

Debilní perex, fakt debilní perex, kdy musíte namastit nesmyslný počet znaků do úvodu, kdo tohle vymyslel a proč...

8.8.2019 v 20:26 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 199 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Spokojení (povídka (dlouhá (hodně)))

Spokojenost – o to tady běží, pánové. Za tím jdeme, to je náš prvotní cíl. Mít svou židli, svůj stůl a svůj příběh. Postavili jsme si svůj dům, vykachlíčkovali koupelnu a do garáže zaparkovali své auto.

15.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 12.39 | Přečteno: 279 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Praví chlapi...

Copak silných a rozhodných chlapů tady máme celé hromady. Přijde to až líto, že takový hrdina vždycky nějaký nešvar o pár minut prošvihne a proto nemůže razantně zasáhnout.

24.5.2019 v 9:45 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 720 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jiří Strádal

Kdo to má pořád snášet? (povídka)

"Hezký den a nashledanou, paní inženýrko!" "Hezký den," odpověděla recepčnímu a protáhla se otáčecími dveřmi. Hezký den, pomyslela si, když se octla venku před firmou. Uff. To tedy byl hezký den...

18.9.2019 v 6:41 | Karma článku: 7.37 | Přečteno: 150 | Diskuse

Milan Vít

O Jarušce

'Déja-vu' - pocit opakovaného děje. U mě už 'déžaví' na druhou. Proč? Protože již potřetí začínám povídku stejně: hraním piškvorek online (na počítači). A to nejsem gambler. Jsou dny, týdny i měsíce, kdy mě hrát nenapadne...

18.9.2019 v 5:36 | Karma článku: 3.89 | Přečteno: 90 | Diskuse

Jiří Turner

Hárá pes (Vl)Asta

Doufám, že se tento blog k Vlastimilovi Harapesovi nedostane, a pokud by se to snad náhodou stalo, nebude to vnímat jako nactiutrhání. Konečně není v tomto příběhu nic proti němu a vlastně vůbec nic proti nikomu.

15.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 242 | Diskuse

Jan Šik

Muž, co mu lhala žena, která pořád ťukala do mobilu

Lež je podvodem na druhém. Slizká a podlá slova, která se mnozí pokouší omlouvat, kvůli svému špatnému svědomí. Je těžké nedat nic najevo, když člověk ví, že ten druhý lže.

14.9.2019 v 18:00 | Karma článku: 24.02 | Přečteno: 1754 | Diskuse

Luboš Vermach

Tak takoví Češi nám tady kradou

Povzdechne si mnohý vídeňský obchodník, když zjistí, že mu něco chybí a zároveň si vzpomene, že krám navštívil mladík hovořící povědomou hatmatilkou. Přesně to se stalo jednou před Vánoci v tamním vyhlášeném zlatnictví.

14.9.2019 v 16:59 | Karma článku: 19.71 | Přečteno: 1651 |
Počet článků 148 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 526

Jsem jeden z mnoha.

Seznam rubrik

více

Najdete na iDNES.cz