Dobro (povídka)

11. 03. 2019 20:45:32
"Bože můj, co zas!" tohle jsem vykřikl, když na mne Průša začal mávat přes sklo. Já byl na ulici, on seděl v Sedlárně.

Patří to Salačovi, je to bufet a cukrárna dohromady, je tam dlouhý pult, rozdělený přepážkou na dvě poloviny, u jedné dostanete všechno od masa, u té druhé jsou dorty a káva. Pak jsou tu podél prosklené stěny čalouněné lavice a stoly.

Za jedním tedy seděl Průša u talíře se sekanou. O dva stoly dál byl zalezlý nějaký bezdomovec a srkal z misky polévku. Podle toho, co mu viselo ve vousech, to byla dršťková. Já si přisedl k Průšovi.

"Zjistil jsem zajímavou věc!" začal Průša nedočkavě. Vždycky šel hned k věci.

"Víš, co to znamená, když si někdo vezme do opatrování cikánské dítě?"

"Cože?" Tohle musí být další z Průšových hovězích nápadů. Minule mi dokazoval, že tma je čtyřikrát rychlejší než světlo. Ale nenechal mě přemýšlet a pokračoval.

"Nebo když pošleš peníze na charitu? Víš, co to znamená?"

"Já nevím. Dobrý skutek?"

"Hovno!" vykřikl Průša a nějaká postarší dáma, která jedla šlehačku z kafe, zvedla zlobně hlavu. "Žádný dobro, tohle všechno jsou jenom makety, napodobeniny, kočičí zlato, opravdové dobro se z toho stane, až když ho potrestáš!" a vítězně se na mne podíval.

"Průšo, ty jsi fakt hovado!" Mluvil jsem s ním takhle vždycky, nic se ho nedotklo.

"Mám to promyšlené," vykřikl Průša. Toho jsem se bál.

„Vidíš toho bezdomovce? Salač ho sem bere na polívku a dva rohlíky zadarmo, katolík. Jenže o tom každýmu vykládá. Tak uvidíme... hele, hele,“ Průša mne vzrušeně popadl za paži a bradou ukazoval na zarostlého chlapa s dršťkovkou. Ten se napolo postavil a díval se pod sebe na lavici. Salač vycítil něco nezdravého a přišel na kontrolu.

„Ty prase!“ zaburácel a otočil se k nám, jako ke svědkům: „Von se mi tady posral na lavici, dobytek!“ Opravdu to vycítil správně. Bezdomovec si nadělal do kalhot a protože kalhoty bezdomovců nebývají kvalitní, vytekla většina na čalounění.

„A ven! Tady máš útrum, ty dobytku!“ vykřikoval Salač a hnal nešťastníka na ulici.

„Vidíš?“ povídá Průša, „a co zbylo z toho jeho dobra. Posraná lavice. Dobrý člověk je dobrý prostě proto, že je dobrý, nic nad to, nic vedle toho, to věděli už v Číně. Prubnout něčí ušlechtilost, na to nepotřebuješ žádný filozofie, stačí jeden průjem. A Salač se odkopal podle očekávání.“

„Jenže Průšo,“ řekl jsem nedůvěřivě, „jak jsi věděl, že mu ten houmlesák posere sedačku?“

„Když se kácí les, lítají třísky. Dal jsem mu krabičku cigaret, a zatímco si je schovával do kabátu, nasypal jsem mu do polívky projímadlo,“ řekl Průša bez emocí a dodal: „Pocuchalo mu to střeva, ale je to pro dobrou věc. A já věřím, že to je dobrá věc, co dělám. Mám velké plány! Žádný dobrý skutek nezůstane bez trestu, alespoň ne tady ve městě!“

Průša se na mne samolibě díval, hrdý na svou nadprůměrnost a mě jeho pohled rozzuřil. Už kvůli tomu ubožákovi, který přišel o pravidelnou stravu a kalhoty. Ano, byla to zuřivost, která mi vyrazila z mé hlavy do pravé ruky a uvedla ji v pohyb směrem k Průšově bradě.

„Šmejde, hajzle!“ vykřikl jsem zlostně a švihl jsem pěstí. Průša odlétl a rozmázl se na podlaze. Ihned vstal a já se připravil k boji. Jenže Průša se místo útoku držel za bradu a zamyšleně se díval ke stropu. Neustále si mumlal: „Co udělám? Přestanu s tím? Nepřestanu? Přestanu? Nepřestanu...?“

A já téměř současně pochopil, o co tady vlastně jde. No jistě, jestliže je Průša přesvědčený, že dobro se stává dobrem, teprve když je vyzkoušeno trestem, musel nutně otestovat sám sebe. A já v tom dostal úlohu užitečného idiota. Proto mi řekl o své lumpárně s bezdomovcem, věděl, že to nenechám bez trestu, známe se tak dlouho!

Odešel jsem ze Sedlárny a podíval se po náměstí. Město bude žít dál poklidně, lidé dál budou konat běžné činnosti podle programů, usazených ve svých hlavách, dál budou s přesvědčením provádět dobré skutky, ale běda, běda jim, jestli Průšovo dobro, ozkoušené mojí pěstí, je ryzí...

Autor: Jaroslav Kuthan | pondělí 11.3.2019 20:45 | karma článku: 14.69 | přečteno: 446x

Další články blogera

Jaroslav Kuthan

Průšovo neštěstí

Ale jo, něco se stalo, to se pozná. Ukázal jsem na Vaněru véčko a k tomu jsem přidal povinné: "Dvě!" Jenže Průša, sedící naproti mně, řekl: "Já si dneska nedám."

14.10.2022 v 8:40 | Karma článku: 10.74 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Rodiče a děti, bití a nebití

Bít či nebít? A to je právě to, oč se mi hlava rozbíjí. Jak si věc vlastně stojí, když jde o vztah rodič - dítě a bití nebití? Třeba mi někdo rozsvítí.

25.4.2022 v 8:59 | Karma článku: 4.88 | Přečteno: 130 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Ráje

A Vyšší moc odstřihla poslední dílek z metru, který odměřoval dobu od vyhnání Adama a Evy. "Každému jeho ráj," pravila a odložila nůžky do božského šuplíku.

16.4.2022 v 15:05 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Značkování

Průšova žena kmitala od rána v kuchyni, ale Průšovi se to tak jako tak nezdálo. Měl dojem, že si až moc často dává pauzy.

25.3.2022 v 14:06 | Karma článku: 14.06 | Přečteno: 305 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 101 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 197 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 131 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 192 | Diskuse
Počet článků 194 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 511

Jsem jeden z mnoha.

Seznam rubrik

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...