Hněv (absurdní drama)

Byl to sám o sobě pochmurný den, zataženo, místy déšť, v nížinách občasné bouřky. A Průša to ještě zhoršil svým rozzuřeným přihnáním se do hospody, kde začal strašlivě řvát:

"Proč já! Proč já musím mít takovou smůlu! Za co mě pánbůh trestá! Proč já, zrovna já musím mít takovou dceru!"

"Co blbneš?" zeptal jsem se trochu polekaně.

"Já že blbnu?" rozvzteklil se Průša ještě víc, "koho si myslíš, že si holka našla? Cikána, kterej je teplej a teď se podrž, je to vyznavač Aláha! Tak mi doprdele řekni, co bude ta káča dělat s teplým alahistou z cikánský čtvrti!"

"Ale Průšo," vložil jsem se do jeho řevu, "vždyť ty žádnou dceru nemáš!"

"Cože?" zarazil se Průša.

"Povídám, že žádnou dceru nemáš!"

"Nemám?"

"Ne!"

A Průša se zamyslel a pak mnohem klidněji řekl: "Tak to je dobře..."