Praví chlapi...

Copak silných a rozhodných chlapů tady máme celé hromady. Přijde to až líto, že takový hrdina vždycky nějaký nešvar o pár minut prošvihne a proto nemůže razantně zasáhnout.

Jemu je to určitě také líto, každá propásnutá příležitost, jak ztrestat zlo, je navždy ztracena a spravedlnost pláče. Takže dokonale chápu jeho post-akční projevy, kdy zasněně vypráví, co by, kdyby...

"Normálně bych mu ten talíř se studenou polívkou připlácnul na ksicht...!"

"Levačkou bych si ho přidržel a pravačkou bych mu vytetoval svoje jméno na hubu!"

Nebo když se pan Kroupa nedávno vyjádřil, že poslední, co by potřeboval je to, aby měl drzý číšník jeho botu v zadnici, nebo tak nějak.

Podobní hrdinové se vyznačují bohatou fantazií a slovní zásobou. S takovým chlapem, který i když není v místě dění, tak přesně ví, jak by dotyčného hříšníka srovnal, se není čeho bát. Vždy, když se ocitneme v nepříjemné situaci, můžeme s pocitem bezpečí myslet na nepřítomné chlapy, kteří by, kdyby...