Bez pointy (povídka)

To bylo jasný, úplně jasný, že se něco děje. Hned bylo vidět, že legrace stranou. Průša se třásl a byl v transu. Znám ho dlouho, ale tohle jsem nezažil. Jestli má horečku, tak proč neleží doma v posteli a žena mu nevaří čaj?

Průša mne chytil za klopy a přitáhl si mne blíž ke svým lesknoucím se očím. Pěsti silně sevřené, klouby úplně bílé, mezi našimi obličeji nebylo než pár milimetrů prostoru, do kterého chtěl vypustit něco z jiného světa.

"Já mám ženskou," procedil atomovými mezerami mezi stisknutými zuby. A bylo to venku. Jen kdyby nešlo o Průšu, zrovna o něj. Co je vlastně zač, tenhle Průša...

Spořádaný tatík, vyučil se a nastoupil do přidružené fabriky, od pondělí do pátku od šesti do dvou. Ve vedlejší hale dělala Vlaďka, Průša se před ní kasal v montérkách, povídal debilní vtipy a sám se jim smál, Vlaďka nebyla moc na kulturu a smála se s ním. Ani chytrá moc nebyla, asi jako Průša, ale byla od mala vycvičená v zateplování... úklid, vaření, praní, televize, podniková chata na týden, takže do lesa na houby a večer společenská místnost s televizorem. To už tedy byli svoji v paneláku. A dvě děti, holka a kluk, ona se učila na zahradnici, on si dělal výuční list na zámečníka, protože ho tam rodiče poslali.

Tak uběhlo pětadvacet let života a teď mě tady Průša drží za klopy, div mi je neurve a div se nerozbrečí.

"Mám ženskou!" syčí mi nešťastně do obličeje. Asi by se měl radovat, ale já ho znám právě těch asi pětadvacet let. A vím, o co teď jde. Ale lepší je slyšet to přímo ze zdroje neštěstí. Průša se rozpovídal.

"Nevím, co mám dělat. Vůbec. Jsem v prdeli. Úplně. Tohle skončí blbě. Hodně." a Průša nabral dech na pokračování.

"Ale já si nemůžu pomoct. Nemůžu. A přitom ještě před měsícem mi nic nevadilo. Nic. Jenže teď mi vadí všechno. Je mi padesát, ty vole, já to nemůžu ani vyslovit. A nic, vůbec nic, život v prdeli, jedno velký nic! S Vladěnou si každou sobotu vrzneme, máme tři polohy, vystřídáme je jednu po druhý a je konec. Každou sobotu, člověče, každou, a přitom si nepamatuju ani na jednu. Je mi padesát a já si  nic nepamatuju. Já přece potřebuju mít něco, na co můžu vzpomínat! A s touhle Mirunou se milujeme celou noc, ta mě vždycky rozloží a zase složí a znovu mě rozloží. A já jí nezůstávám nic dlužnej, ježíši, kdybys viděl, co s ní všechno dělám! A ono to člověče úplně samo...! Já přece potřebuju mít něco, na co budu vzpomínat, tak něco řekni!"

"No tak jsi Průšo aspoň na chvíli šťastnej chlap," řeknu nejistě. Protože to říkám zahybateli. A morálka se na nás ksichtí, to už s námi jinak nebude.

"Ale zase Vladěna, že jo...," dodám pochmurně.

"Kurva já vím! Kurva, kurva, stotisíckrát kurva!" řve Průša šeptem a je zoufalý. Vladěna je norma jeho života, Vladěna je zákon, je to pár kolejí, zalitých do betonu, jedenácté přikázání: "Nevyskočíš"... z kolejí. A Průša souloží s Mirunou za jejími sádelnatými zády. Čtvrt století jede kolomotiva s tendrem v zápřahu. A kolem se míhají rozkvetlé louky a lesklé hladiny rybníků, na jejichž březích se sluní nahé dívky. Lokomotiva supí kupředu, tendr zapřažený hákem a závitem. A rybník za rybníkem mizí v dálce. Jinak to nejde, koleje, koleje...

"Já jí to nemůžu udělat, musím to udělat, ale nesmím, ale chci, strašně...!" blekotá prokletý Průša a v hlavě se mu srážejí armády v černých a bílých uniformách. A do dunění děl se přidá i sám Průša a začne tlouct hlavou o stůl, opravdu to duní jako buben, když někoho vedou na popravu.

A už to nejsou rány hlavou, už je to něco jiného, vidím to, rozumím tomu. Něco se strašlivou silou snaží vydobýt se na svobodu, tluče to do stěn, do okovaných dveří, chce to ven, s děsivou mocí to chce ven, rozbít zdi, prokopat se do světla, ten nahý člověk chce prorazit mříž a prodrat se na ty prosluněné louky a k těm dívkám na březích lesknoucích se rybníků, proto tluče a bije do kamenů, do zdí, nad nimiž se občas vztyčí tlustý ukazovák a za ním hlava s natáčkami...

Jakápak pointa, tohle nemá pointu, nic tady nemá pointu, jenom Průša mlátí čelem do desky stolu, protože chce a nesmí, musí a nemůže...

 

 

 

 

Autor: Jaroslav Kuthan | sobota 4.1.2020 9:21 | karma článku: 12,95 | přečteno: 275x
  • Další články autora

Jaroslav Kuthan

Průšovo neštěstí

Ale jo, něco se stalo, to se pozná. Ukázal jsem na Vaněru véčko a k tomu jsem přidal povinné: "Dvě!" Jenže Průša, sedící naproti mně, řekl: "Já si dneska nedám."

14.10.2022 v 8:40 | Karma: 11,11 | Přečteno: 261x | Diskuse| Poezie a próza

Jaroslav Kuthan

Rodiče a děti, bití a nebití

Bít či nebít? A to je právě to, oč se mi hlava rozbíjí. Jak si věc vlastně stojí, když jde o vztah rodič - dítě a bití nebití? Třeba mi někdo rozsvítí.

25.4.2022 v 8:59 | Karma: 5,39 | Přečteno: 136x | Diskuse| Miniblogy

Jaroslav Kuthan

Ráje

A Vyšší moc odstřihla poslední dílek z metru, který odměřoval dobu od vyhnání Adama a Evy. "Každému jeho ráj," pravila a odložila nůžky do božského šuplíku.

16.4.2022 v 15:05 | Karma: 10,08 | Přečteno: 243x | Diskuse| Poezie a próza

Jaroslav Kuthan

Značkování

Průšova žena kmitala od rána v kuchyni, ale Průšovi se to tak jako tak nezdálo. Měl dojem, že si až moc často dává pauzy.

25.3.2022 v 14:06 | Karma: 14,06 | Přečteno: 308x | Diskuse| Poezie a próza

Jaroslav Kuthan

Jsem hrdý

Promiňte mi, že užívám tak vzletných slov, ale skutečně se mi srdce dme pýchou, když spatřuji veškeré projevy osobní statečnosti mých spoluobčanů.

22.3.2022 v 7:20 | Karma: 22,24 | Přečteno: 435x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Česko slaví 1. máj, na Střeleckém ostrově zahájili oslavy komunisté

1. května 2024,  aktualizováno  10:24

Přímý přenos Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

V Göringově domě našli archeologové pět koster. Žádná neměla ruce ani nohy

1. května 2024  10:14

Tým polsko-německých amatérských archeologů našel v domě, který patřil říšskému maršálovi Hermannu...

Hasiči při pálení čarodějnic zasahovali u dvacítky požárů, často zbytečně

1. května 2024  9:14,  aktualizováno  10:03

Na mnoha místech Česka se během včerejšího posledního dubnového večera rozhořely ohně při tradičním...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 194
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 536x
Jsem jeden z mnoha.

Seznam rubrik