- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No, já myslím, že bych byla mrtvá už u toho stolu se svíčkami.
Jenže by utrpěla délka povídky a samozřejmě honorář autora...
Jaroslave, nejen, že neobvyklé téma, ale jak jste se dnes rozepsal!:-))
Ovšem opět to nemá chybu. Dobře jsem se bavila.
No tak...díky tedy!:-)))
trochu mi to přípomíná půvabného Marka Taclíka, kterého Lenka Krobotová táhne sněhem do míst prvních milování aby zachránilla vztah na nule a on si chudák furt nemůže vzpomenout:))) v nervech, že neví o sexu v krmelci tenkrát kdysi... taky hezký... kdyby jí on zabil po vyjevení pravdy... nedivila bych se...tady??? noale píšete ...čtyřikrát? tak jo , beru.
Ano, správně jste se zamyslela nad otázkou, zda měl hlavní hrdina právo svou partnerku zabít a podružná otázka zní, proč to neudělal mnohem dříve...
no příjde mi, že hrdina zas tak moc nevydržel, s takovou by byly plné hřbitovy a těžké kriminály :)
On hrdina měl představovat průměrného, ničím nezajímavého a hlavně labilního jedince...
Hodně dobrý (i navzdoru tomu konci..ale ten jsem mohla předpokládat)
Díky, díky... ten konec měl v čtenáři navodit pocit úlevy, víte...
Už dlouho považuji váš palec za kultovní